Jozue.
Úvod.
Vernon McGee, jeden z mých učitelů Bible, říkával: V Genesis
se Israel narodil. V Exodusu byl vyvolen. V knize Leviticus poznal cenu krve, v Deuteronomy byl poučen. V knize
Jozue ho čekal boj a dobývání. Jak už
jsme si řekli: ten dar od Boha - Zaslíbená Země - byl jejich ale bude záležet na nich, kolik si budou
schopni "ukousnout!"
A jak jim Jozue, ke konci knihy praví: "Poslušnost k Bohu bude tím faktorem, který
rozhodne, kolik z této země si budete
schopni zabrat!" Jak už víme, vše co byl Israel schopen
dobýt, byla asi desetina z celé té
jejich země. Zřejmě tu poslušnost nijak
"nepřeháněli." Podle
Talmudu, napsal Jozue celou tu knihu,
kromě posledních pěti veršů. Byl velkým generálem. Narodil se jako otrok
v Egyptě a za doby Exodu z Egypta mu bylo 40 let. Bylo mu 80, když převzal vedení Israelského národa. Když Amálek
napadl Israel, byl to Jozue, který zorganizoval obranu. U Kadeš-Barnea byl
Jozue jedním z těch 12 zvědů. Byl také jedním z těch dvou, kteří pevně věřili
že jim Bůh v dobytí pomůže, a navrhovali aby Israel překročil Jordán a počal zábor země. Jozue je
"sympaťák!" Na jednu stranu rozhodný, praktický a odvážný - jako
třeba Ezau - ale na rozdíl od Ezaua,
Jozue věřil a sloužil Bohu - Jozue
miloval Boha! Jméno Jozue (Joshua) znamená "Jehova spasí."
To stejné slovo v Novém Zákoně je
Ježíš. Jozue je takovým prototypem Krista jak jménem, tak i prací: Víra,
vůdcovské schopnosti, věrnost a oheň v srdci! To byl ten muž, který se jmenoval
Jozue. Jeho pověření nepředcházela ohnivá písmena napsaná přes oblohu. Dostal
jej od jednoho starého muže, který znal Boha jako nikdo před ním. Ten muž znal
Jozue - a věděl co v něm je.... Tato kniha Jozue, je velmi praktická i pro nás.
Zaslíbená Země nemůže
sice znamenat nebe, jelikož v nebi neexistuje konflikt, ale je - něco jako my -
v tom dnešním světě. To skutečné
"dobytí" toho, co pro nás zde Bůh připravil, záleží jen na
naší víře v Něj! Abys mně pochopil:
Nemám na mysli "dobytí" Bavoráků,
weekendových chat, letů na Kanárské ostrovy a tučné konto v místní bance! Tohle všechno končí posledním
úderem Tvého srdce! Já mám na mysli
"odměny", o kterých píše Pavel v 1Korint.3:10-15. Ty odměny, jejichž "platnost" začíná v
okamžiku konce hodnot dočasných...
Kapitola
první.
Verš 2. Ano, Bůh opět zdůrazňuje že ta celá země byla
jejich - tu přece slíbil už Abrahámovi,
Izákovi, Jakubovi (Israeli).. Kolik si
z té země vybojují, to záleželo na nich....... Verše 8,9. Tyto dva verše jsou
tak pravdivé! Ovšem, poznat se to dá - až teprve, když uposlechneš - jako vždy! Tato kniha Bible, pakliže ji
přijmeš jako Boží Slovo - jako Jeho
dopis pro Tebe - Ti dá všechno, co v tomto životě budeš potřebovat! Jistotu, spokojenost, odvahu,
moudrost, mentální rovnováhu - v tomto potrhlém světě! A tím i nepřímo zdraví
fyzické, schopnost pomáhat druhým, odvahu postavit se tváří v tvář - třeba i
smrti. Vždyť víš z této knihy které věříš, že smrt je počátkem života, který už nekončí. Dále Ti tato kniha dává
"vzdělání", aby jsi mohl
pomoci těm, kteří ještě "stojí venku" se všemi těmi problémy a
problémky, které jsi míval i Ty - kdysi! Verš 12. Už z knihy Numeri 32:1-5 víme, že dva a půl kmene
nepřešlo přes řeku, a usídlili se na "nesprávném" břehu Jordánu.
Jozue jim připomíná podmínky, za jakých jim to bylo povoleno. Že musí nejprve pomoci
druhým kmenům dobýt jejich podíly na
západ od Jordánu. I dnes, je mnoho Křesťanů zabydlených na tom
"nesprávném" břehu! V
Boží rodině sice jsou, ale nikdy plně nepoznají zde na Zemi to, co slíbil Ježíš
v Janovi 10:10!
Kapitola
druhá.
Zde se nám představuje žena velmi
"pochybného" charakteru!
Bible říká že se živila prostitucí. Opět jdou zvědové. Tentokráte však
nevyzvídají zda jsou schopni dobýt - ale jak nejlépe se tam dostat! To je rozdíl! Proč je vlastně Rachab
- nejenom přijmula, ale i zachránila, za cenu riskování vlastního života? Kniha
"Židům," kapitola 11:31 říká: "Nevěstka Rachab uvěřila." To je ten důvod! Ona sama to těm
zvědům vysvětluje. Další "bomba“: Otevřeš Nový Zákon - a už na sedmé řádce
se píše o Rachab! Jak se tam dostala? Jenom jedno slovo: Vírou!
Vírou se dostala do Kristovy linie Josefa. Rachab
- prostitutka, Pohanka od narození -
ukázala víc víry než všichni ti patriarchové dohromady! Nyní si povšimni
další skutečnosti. Co
říká Rachab ve verších 9-11?.
"Slyšela jsem." Prostitutka
Rachab slyšela a uvěřila! Jak dlouho
to bylo, co Bůh vysušil moře, aby Israel mohl přejít na druhou stranu?
40 let, že? Po těch 40 let
dával Bůh příležitost lidem z Kanaanu,
aby Mu uvěřili! Celkem 420 let! Toto udávám na adresu těch
"kritiků", kterým se nelíbí, že Bůh dal ty národy Israeli k
vyhlazení. Jak dlouho by, asi tak čekali oni?
Když slyšela Rachab, slyšeli i
druzí.......
Ani v Novém Zákonu se Bůh nezměnil.
Dal - zcela jasně- najevo že ti,
kteří odmítnou Ježíše Krista, půjdou do pekla. Sami z jejich vlastní,
svobodné vůle! Nikdo tam nemusí! Každý z nás má, pokud tu ještě žijeme, volbu toho Boha přijmout a nebo odmítnout! Je zcela jisté že až k tomu dojde,
opět se naleznou lidé s měkkým srdcem
(a mozkem), kteří budou tvrdit "že jim Bůh měl dát více času".. Více času? 1900 let uplynulo! Bůh je
trpělivý. Verš 11 prozrazuje že
nejenom slyšeli, ale také věděli že je
to pravda! Dnes po tomto světě chodí mnoho lidí kteří vědí, že Kristus zemřel, byl pohřben - a vstal znovu z mrtvých. K Bohu mají ale
stejně daleko, jako ti, kteří nikdy
neslyšeli! Rozdíl mezi těmi prvními a těmi druhými - z hlediska Boha - se
neodvážím zhodnotit! Na to nemám buňky!
Kapitola
třetí.
Překročení Jordánu bylo velmi důležitou demonstrací víry. Víry, která jim scházela před 40 lety. V tom
okamžiku jakmile přejdou na druhý břeh,
budou se muset postavit armádám těch národů,
které tam žily bez toho, aby v případě přesily mohli ustoupit. Teď už jim bude bránit při - případnému ústupu -
Jordán. To, co se událo při tom, když Israelité přecházeli Jordán, byl vlastně ještě větší zázrak, než při
průchodu Rudého moře! Když stáli u
moře, Mojžíš udeřil vodu holí - a po celou noc, se vody valily na obě strany až se objevila suchá
zem, že? V případě Jordánu, který byl
právě v povodňové fázi, jejich přechod zablokoval vody až k městu Adamu a voda po
jejich levé straně zcela odtekla do
Mrtvého moře!. Ještě jeden symbol. Po celou tu dobu v poušti kdykoliv se někde utábořili, Archa Úmluvy stála
uprostřed tábora. Překročení Jordánu je
jako přechod přes smrt, do nového
života. Jak vidíš, právě tak jako Archa, i Bůh-Syn šel první....
Kapitola
čtvrtá.
Hlavní poučení z této kapitoly? My máme učit naše děti Kristovu zprávu - o tom, jak Bůh tak miloval
svět, že přišel na tento svět - tou
nejpokornější cestou - a narodil se - ne v paláci, ale ve stáji! Proč? Aby, asi tak třicet let později, obětoval
sám sebe a tím umožnil nám, (to je těm,
kteří Ho přijmou a uvěří, že to
skutečně učinil), věčný život s Ním. Máme učit tu novou generaci o té nepochopitelně velké lásce Boha k
lidstvu! Máme je učit, aby si
uvědomili, že smyslem života zde - není nahromadit materiální bohatství, které si sebou stejně jednou
nemůžeme vzít - ale bohatství, které
nikdy nezrezaví a zloději neukradnou. Bohatství poznání Boha.
Kapitola
pátá.
Hned první verš ukazuje jak byli všichni ti
obyvatelé překvapeni. Jistě se
domnívali, že Židé počkají s invazí až Jordán
opět opadne. Nečekali Boží zásah a doufali, že než Israel počne s přechodem řeky, budou již na něj vojensky
připraveni. Obřízka byla znamením, které spojovalo Israel již od Abraháma - s
Bohem. Je zřejmé, že Židé toto, po cestě divočinou zanedbávali, ať už částečně - či úplně. Mana přestala
hned po tom, co pojedli potravu nové země.
13-15. Právě tak jako Mojžíš měl své setkání na Midiánských pláních, tak i Jozue potkává tu stejnou
bytost, Boha-Syna, na pláních Jericha. Proč to musel být Bůh? V poslední knize
Bible, Apokalypse, je Janovi dvakráte
řečeno, (19:10.. 22-9) aby se neklaněl ani andělu - pouze Bohu! Jelikož si
Bible neprotiřečí je jasné, že kdyby tato bytost byla pouze andělem, okamžitě
by to Jozuemu řekl! Proto také si tak
představuji: Kdyby někdo byl přišel za
Jozuem, jak tak už pátý den pochodoval s vojskem kolem hradeb (viz příští kapitola) a řekl by mu:
"Jozue, nezdá se ti to být tak trochu legrační, chodit kolem hradeb s muzikou
potom jít domů a druhý den začínat znovu?" Jozue by možná odpověděl:
"Jistě, souhlasím, vypadá to divně." "Tak proč to děláš? Ty jsi
přece generálem!" Jozue by
odvětil:"Kdepak, já jsem pouhý voják. Tady je Někdo, kdo to nařídil a
já jen poslouchám rozkazy.. Také se mi to zdá být divné - ale co já vím?"
Kapitola
šestá.
Izaiáš 55:8 a 9 říká: "Vaše cesty nejsou moje cesty.."
Jaká pravda! Dovedeš si představit, že
by někdo z nás přišel na takový plán
dobytí města? Jericho bylo připraveno,
jak nejlépe jeho obránci byli schopni
obranu připravit! Když se tak dívali dolů
s těch hradeb a viděli pochodující armádu s hudbou - jak se asi cítili? A druhý den totéž a tak dále. To
muselo být divadlo! Ano, Jeho cesty
nejsou naše cesty! My se máme ještě tolik učit! Dobyl Jozue Jericho? Ne! Jozue poslechl Boha a Bůh srovnal
hradby jako domek z karet! Jericho je něco jako "svět" pro
Křesťana. Svět je silný, mocný. 1Jan
5:4 říká že naše víra je schopna tento svět přemoci. Kniha Židům 11:30 praví:
"Hradby Jericha padly vírou."
Verš 26 podává kletbu, kterou Jozue vyslovil nad Jerichem. V 1Královské 16:34 vidíme že ta kletba zasáhla
toho, kdo Jericho znovu postavil.
Kapitola
sedmá.
Ten největší a nejnebezpečnější nepřítel,
kterého máš - jsi Ty sám(a)! Bydlí ve stejném "domě" jako Ty. Používá ten stejný mozek jako Ty. Má ty samé ruce, kterými dělá to co
dělá. Tento nepřítel Ti může udělat
více škody, než kdokoliv jiný a je největším handicapem ve Tvém křesťanském
životě! Jsou dva faktory, které znesnadňují "jednání" s tímto
nepřítelem. Za prvé: Nebudeš nikdy zcela ochotný tohoto nepřítele
identifikovat, ukázat na Něj prstem! Půjde Ti "proti srsti" označit
Ho za nepřítele! Ve skutečnosti - ať už
se mnou souhlasíš nebo ne - máme ho, tak nějak "rádi!" Druhý problém
je, že on je uvnitř nás! Kdyby vyšel "ven" a bojoval jako chlap -
bylo by to jiné - ale on to neudělá! Ne proto že by byl zbabělý, ale proto, že
se mu bojuje mnohem lépe tam, kde je! Národy, města, i jednotlivci byli zničeni
tímto nepřítelem "uvnitř." Až
budeš pročítat Apokalypsu, podívej se, co říká Kristus kongregaci v Pergamu.
Měli mezi sebou ty, kteří se drželi Balaamova učení a i učení Nikolaitů. Ve
Thyatirech měli opět Jezebel. Kristus
jim vlastně říká: "Máte v sobě něco, co vám přináší vlastní zkázu!"
Alexandr Veliký byl možná, ten největší lidský vojevůdce, který kdy žil. Ještě
mu nebylo třicet pět a už dobyl téměř
celý, tenkrát známý svět, ale nakonec zemřel jako trapný, ubohý opilec, který
se zadusil vlastními zvratky! Ano,
Alexandr porazil svět - ale nebyl schopen porazit Alexandra!
Jedinou bitvu, kterou děti Israele při tažení do
Země Zaslíbené prohráli -
neprohráli "z venku", ale
"zevnitř". A opět to staré
poučení, které opakuji, jak jen umím: Israel dostal darem od Boha území velikosti dnešního Pakistánu.
V dobách největší slávy za Davida a
Šalamouna, neměli nikdy více než území o velikosti Irska! Příteli, či přítelkyně - kteří toto čtete: Víte vy vůbec - máte - alespoň potuchy o
tom, co znamená "život v hojnosti" z úst Boha? Podívejte se do Jana 10:10! A
Ježíš vždy mluvil pravdu! Uvědomujete
si, o co se zde připravujete?
Dovedete si vůbec představit ten "plný stůl", který nám zde On
připravil? Nemluvím pochopitelně o bankovním kontu, Mercedesech a vilách
někde na Azurovém pobřeží. To máš dnes
a zítra jsi "pod drnem!" Mluvím
o tom vnitřním pocitu radosti, štěstí,
jistoty - které jsou stejné ať svítí
sluníčko, či padají kroupy!
Stejné když jsem zdravý
jako řípa, a nebo když umírám na rakovinu! Pavel tohle velmi dobře pochopil a ukazuje to v dopise Filipským
4:11-13.
A to je ten plný
život pro nás Křesťany v tomto nepřátelském území! Ve světě, který je, dočasně okupován nepřítelem a
jeho spojenci! Myslíš li si, že to přeháním, podívej se co říká Bůh-Syn v mé
nejmilejší kapitole Bible Jan 17! Nezapomeň: Svět Ho nenáviděl a nenávidí dodnes!
A právě tak bude nenávidět i Tebe pakliže bude vědět najisto, že k Němu patříš!
Zvykni si být ve střehu,
pakliže začneš být příliš populární, když Ti lidé začnou říkat že jsi
"prima člověk" a podobně! Ježíš nebyl nikdy populární jen když jim
naplnil žaludky! Ale zpět k
Israeli. Verš 10. "Co tu tak ležíš na tváři? Vstaň a jdi si srovnat to,
co je špatné v Israeli! Máš v táboře
hřích!" Bůh je velmi pragmatický. Je mnoho Křesťanů, kteří po
dny "kňučí" před Bohem! To
nemá cenu, příteli! Jdi
sám na kořen toho problému - a teprve
až potom, když nejsi sám schopen, obrať se
k Bohu!
Ale nezapomeň, že ve většině případů je to ten Tvůj nepřítel
"uvnitř!" A opět: To řešení s Akánem by se mohlo zdát Tvému
liberálnímu cítění kruté. Nakonec - podobně by jsi mohl cítit s obyvately Aje.
Podívej se: Pakliže uznám
existenci Boha a naučím se - byť i jen
velmi uboze - chápat Jeho lásku, potom za sebe odmítám, a to pro všechny
časy - uvádět v pochybnost správnost jakéhokoliv Jeho řešení - ať už v
tomto, nebo v jakémkoliv jiném případě!
Kapitola
osmá.
Teď, když hřích byl odstraněn z Israele, Bůh jim dá vítězství.
Něčeho si povšimni: V případě Jericha Bůh nařídil aby všechno co bylo ve městě, totálně všechno, bylo hozeno do
ohně, že? A teď co se týče Aje, jim
povoluje kořist! Pročpak, asi? My víme z historických záznamů, že Jericho bylo
plné nejenom nemorality - ale také i nemocí všeho druhu. Bůh zřejmě ví o
bakteriích trochu víc než my...
Kapitola
devátá.
Jak tak Jozue postupuje Zaslíbenou Zemí, musí čelit
třem úhlavním nepřátelům: Jericho
představuje "svět", Aje "tělo" a Gibeonité "ďábla". Jistě si
pamatuješ, že strategie Jozue byla:
Nejprve Jericho, které bylo položeno právě ve středu země, potom Aje, ležící severovýchodně od Jericha. Na
jihu potom žili další - Gibeonité.
Zřejmě tito byli "příští v pořadí záboru". Ale Gibeonité byli jako lišky! Předstírali, že
jsou z dálky a zatím žili pár kilometrů
od středu Israelského tábora! Nakonec i Jozue "skočil" na ten
otřepaný trik s tím tvrdým chlebem a odrbanými
pytly! Bůh nařídil vyhlazení veškerého obyvatelstva a zakázal jakékoliv "mírové smlouvy"! Přestože Jozue byl rozhodnut poslechnout Boha ve všem, nechal se podvést.
Jak jsme si řekli před chvíli: Jericho
představuje "svět". Jak
porazíš svět? Vírou!
Aje představuje "tělo". Jak
překonáš tělo? Ne
zápasem! Poznej své slabosti, řekni je
Bohu, a nech Jeho Ducha aby zvítězil! Nezapomeň že Bůh řekl: "Dám vám Aje".
A nyní tu máme toho třetího "výtečníka" - ďábla, který se nechal zastoupit
Gibeonity. Jak bojovat s ním? V
dopise do Efezu píše Pavel. "Vezměte na sebe plnou Boží zbroj, aby jste mohli odolat útokům
ďábla"..(6:11) a 6:12: „My přece
nebojujeme proti lidskému nepříteli - ale proti mocnostem, silám a vládcům
Temnoty, proti nadpřirozeným duchům zla."
(volný překlad) A jak, tedy, překonat tohoto nepřítele? Drž se
blízko Krista a Jeho Slova!
Je neuvěřitelné jak pošetilí jsou mnozí
Křesťané dnes! Proč myslíte, že je tolik kultů po světě? Protože
lidé jsou pohodlní a i líní všechno
konfrontovat s toto knihou, kterou ani většina
nezná!
Kolik Křesťanů po světě podporuje kdejaký náboženský podvod, nesmysl, lež! Utíkej daleko od toho, o
čem nic nevíš! Dám Ti čtenáři jednu
starou zásadu: Je li to pravda - není to nové. Je li to nové, není to pravda! Pakliže jsi
uvěřil že Bůh této knihy je tím
jediným, pravým Bohem a Ježíš Kristus
Bůh-Syn, "zavrtej" se do
této knihy a hledej pravdu zde! Je to práce na celý život - věř mi. A když budeš znát tuto knihu - alespoň
trochu dobře, mohou přijít Gibeonité
světa - pod jakýmkoliv jménem - a Ty je poznáš! Ano, tato kniha je
smrtelně nebezpečná pro jakýkoliv druh "náboženství!" Dám Ti pár
příkladů z historie. Kolem r. 1170 až 1180 vzniklo v Lyonu hnutí t.zv. Waldenseské. Nebudu rozebírat
všechny podrobnosti, ale hlavní jejich kredo bylo že "Bible je suprémní
autorita v životech Křesťanů." Řím, a hlavně jeho
„ztělesnění,“ Innocent Třetí, je hubil jako škodnou! Prvky jejich víry se
přenesly do dnešního Protestantství. Další: John Wycliffe, anglický theolog (1330-1384) učil
jako jedinou autoritu pro
Křesťana Boží Slovo-Bibli. Ke konci svého
života ji počal překládat do místního jazyka-angličtiny. Nedožil se dokončení.
Po smrti byl prohlášen za heretika
(dekret Arundela). Dalším dekretem z r. 1413 bylo nařízeno spálit všechny jeho
knihy, a v r.1429 byly,
pod dohledem Flemmynga, biskupa z
Lincolnu, jeho pozůstatky exhumovány,
spáleny a popel vysypán do malého potoka Swift, který se vlévá do řeky Avon. Vskutku pravý příklad křesťanské lásky a milosrdenství!
Wycliff neměl ani takový vliv na své rodáky, jako na českou studentskou obec a - na našeho Jana Husa, který byl upálen za
kredo: "Sola
Scriptura!" (pouze Bible!) mimo jiných názorů jako
odsouzení prodeje odpustků a pod. Byly
doby, kdy i pouhé vlastnictví Bible se trestalo smrtí! Ano, příteli, Bible je
strašně nebezpečná kniha! Přestože Jozue a Israelský národ byli
vlastně obelstěni, smlouvu, kterou
sjednali, dodrželi.
Kapitola
desátá.
V této kapitola Jozue porazí pět Amoritských králů,
jak tak táhne na jih. Celé to
"jižní tažení" dokončil zničením Makkedahu, Lašiše, Libnahu, Eglonu, Hebronu a Debiru. (jak tak píši
tyto řádky, tak včera "slavnostně" vrátili Israelci Hebron "pravým“
majitelům. Bez komentáře). 10:13. Zde
se chci dotknout jednoho bodu, který často přináší ironický úsměv do tváří
atheistů a skeptiků, a tak nějak "bolí" Křesťany, kteří si, nevím
proč, nedovedou srovnat v hlavách (a hlavně v srdcích), že ten náš Bůh není
nějaký "mrňavý bůh," který
potí usilovným snažením tenhle svět udržet, v jakéms takéms pořádku!
Tedy mně, který béře první větu Genese za fakt, by tato informace zcela
postačila, ale podívejme se, jak se to
snaží leckdo vysvětlit. Tak za prvé, je to pokládáno jako poetické vyjádření.
Tím se snaží celý ten zázrak přejít. Ti kteří zastávají toto stanovisko
poukazují na knihu Soudců, 5:20 : "Hvězdy na svých dráhách bojovaly se
Siserou." Odmítám přijmout tento verš jako poesii, protože nemám dostatek
informací k tomu, abych rozhodl tak či
onak! Jiní opět přijmuli názor, že Bůh zastavil celý Solární Systém. Udělali
ze "Dne Jozue,"
23 hodin a 20 minut! Těch zbývajících 40 minut naleznete (chcete-li), ve
2Královské 20:8-11 kde se slunce
vrátilo zpět o 20 stupňů na své dráze!
Někteří zastávají názor, že Bůh slunce zatemnil. Vysvětlují, že Jozue
byl nucen udělat noční pochod asi tak 50 kilometrů a napadl nepřítele ze zadu.
Bylo to v červenci - to znamená až 40 stupňů ve stínu, a Jozue potřeboval - ne
více, ale méně slunce! Proto také
Berkeley Version Bible překládá: "Ó, Slunce, počkej v
Gibeónu!" Americká Standard
Version praví: "Slunce, buď tiché!"
Pakliže příteli - na rozdíl ode mně - potřebuješ nějaké
vysvětlení, nejlépe je zkombinovat verzi o zastavení Solární Soustavy a
"tichého" slunce. Jozue sice potřeboval světlo - ne však horko.
Nakonec si s tím dělej, co chceš. Pro mně je to zázrak. O tom, jak skoncovali s
těmi králi, už nebudu polemizovat. Máte li chuť, zajeďte si na jeden večer do
Los Angeles, Detroitu či Miami (už i
Prahy) a uvidíte mnohem silnější ukázky toho, co by jste možná zde chtěli
kritizovat!
Kapitoly
jedenáct až čtrnáct.
Jistě, žádná kapitola (ani slovo!) Bible nejsou bez významu - ale některé jsem nucen jen tak "prolétnout"...Je
toho přede mnou ještě moc a moc - a
hrozně rád bych to dokončil než půjdu "domů". Nakonec většina toho je samo-vysvětlitelná.
Kapitola 11 zakončuje Jozue-ovo tažení. Jediní, kteří nebyli poraženi, byli naší vykutálení Hivité či
Gibeonité. Hebron se stal majetkem
Kaleba, a jeho potomků. Jak už jsem se zmínil, včera ho Israelci vrátili "původním"
obyvatelům..
Kapitoly
patnáct až devatenáct.
Tyto nám hlavně popisují rozdělení Země
Zaslíbené. Pozoruhodné je Boží ustavení
měst útočiště. Kdysi v sedmdesátých letech jsme byli na dovolené na Hawaii. Na
tom Velkém Ostrově (jak mu říkají - jinak ostrov Hawaii) je na pobřeží Kona
také City of Refuge (Město Útočiště). Ovšem toto je ještě z před-křesťanské
doby, kdy se Hawaiské kmeny tloukly mezi sebou hlava-nehlava. Všimni si, že
opravdového vraha ani Město Útočiště nechránilo! Dnes má vrah pomalu více práv,
nežli jeho oběť! Jeden by očekával že
Jozuemu, po tom co vykonal, bude
nabídnut výběr toho nejlepšího v Zaslíbené Zemi! Ve skutečnosti si Jozue
vybral jeden z nejvyprahlejších kusů země! To připomíná ten případ Abraháma a
Lota. Abrahám říká, až neuvěřitelně pokorně: "Půjdeš li napravo, půjdu
já nalevo. Zvolíš li si stranu levou, půjdu já na stranu pravou..." Nakonec dostali města i Levité. Podle
Božího rozkazu Levité nedostali příděl země - pouze v každém tom přídělu
jednotlivých kmenů dostali města. Nakonec se vrací bojovníci z těch dvou a půl kmenu zpět do jejich země za Jordánem.
23:12 - 13. O
následcích nesplnění tohoto Božího příkazu je
možno se dočíst v dnešních novinách, či televizních zprávách ze světa. Dodnes se rvou, zabíjejí, obviňují
jeden druhého, mluví o míru jednou
stranou úst - a druhou stranou o "Jihadu", Svaté Válce. Tohle všechno viděl Bůh už před - asi
tak - 3400 lety! Jsou jim opravdu
"léčkou, karabáčem v bocích a trnem v očích...."
Proto
jsem
se
naučil
s
Bohem
moc
nepolemizovat!
Když říká abych něco udělal, tak to
raději udělám (pokud jsem schopen), než abych se později
"škrábal rozpačitě za ušima!" Bůh
má vždy pravdu! Nikdy zbytečně nešikanuje! Vždy je
to pro naše dobro i když to nevidíme! Vysvětli malému dítěti, že má být očkováno
proti obrně - či spalničkám - proč má
jít k zubaři, či - vůbec do školy!! I když to
- vyjímečně pochopí - nebude v žádném případě souhlasit!
24:14 a 15..Už na počátku jsem pojmenoval Jozua
"sympaťákem" a po přečtení těchto veršů snad pochopíte proč: "ale
co se týče mně a mé rodiny, my budeme sloužit Bohu!" Bylo mnoho vojevůdců, generálů, maršálů a dobyvatelů v
historii lidstva. Ještě jsem ale
neslyšel - ani od jednoho z nich - podobné prohlášení. Kniha Jozue je také
vázána na obou koncích smrtí. Mojžíš a
sympatický Jozue. Až se jednou dostanu "domů," první z lidí se kterým
bych se chtěl setkat a - popovídat si
je - každopádně Pavel. Mezi těmi
dalšími by byl Jozue na čelním místě....
Jozue - konec.