Micheáš.

Jeho jméno znamená: Kdo je jako Yahweh? Ta stejná derivace jako Michael, což odpovídá: Kdo je jako Bůh? Micheáš prorokoval za králů Jótama, Achaze a Chizkijáše, kteří vládli v Judei, i když jeho předpovědi se týkají Samarie a Jerusaléma. Byl současníkem Izajáše, Ozeáše a Ámose. Je zajímavé, že i Jeremijáš cituje Micheáše (26:18). Ovšem v té době nikdo neposlouchal Jeremijáše - natož potom Micheáše!.... Jeho knize se také říká "miniatura Izajáše", protože mají pozoruhodné společné pohledy.

Občas slyším otázku: Jaký je nejlepší způsob, studovat jednotlivé knihy Bible? Jedna z odpovědí by byla: Snaž se pochopit zprávu celé té knihy. Co chce Bůh skrze proroka říci? O co běží? která je ta hlavní zpráva? V Micheášovi zjistíme, že ta zpráva je: Kdo je jako Bůh v prohlašování, prorokování, zapřísahání a hlavně v odpouštění? ... První tři kapitoly odsuzují jak Samárii, tak i později Jerusalém. Micheáš Morešetský, znamená, že je rodák z Morešetu na jihozápadě od Jerusaléma. "Slyšte všichni lidé", znamená i nás. Tato zpráva, ve které jsou vyznačeny všeobecné principy, je pro celý svět. Ano, Boží principy pro lidskou vládu či vlády, jsou ty nejlepší, které jsou.

Proč tedy nefungují? Na počátku moderního věku byly biblické principy vetkány do lidských zákonů a ústav. Dokonce někdy i lidmi, kteří sice Křesťany nebyli, ale měli respekt a úctu k této knize. Věřili, že biblické zásady jsou tak dobré, že je prospěšné se jimi řídit.

Ovšem v rukou bezbožných lidí - nebudou fungovat! Každý národ potřebuje vládu, která má charakter!

Micheáš se tím zabývá ve třetí kapitole:

Každý národ má takové vedení, jaké si zaslouží! Toto platí od roku "nula" - a platí podnes! A to je tragedie dnešní doby! Pakliže vypadáš dobře na obrazovce a mluvíš jako intelektuál, máš velkou naději být zvolen kamkoliv - i když ti schází to hlavní: Rovná páteř, čisté ruce a statečné srdce!

"Nevěra Jakubova a Israele".. Jistě, israelská Samaria byla plná bůžků už od dob, kdy Achab a Jezabel postavili ten palác a Baalův chrám. Ale Jakub? To znamená Jerusalém! To přece bylo místo, kde měli uctívat Boha! Ano, uctívali - ale potom si šli navštívit své bůžky postavené v hájích po kopcích! Bůh sděluje, že pro to bude soudit tato dvě města - už pro jejich vliv na obě země. Problém v časech Micheáše byl, že obě města byla prolezlá morální korupcí a ovlivňovala sv okolí. Verš 8 ukazuje, jak Bůh sám se cítí, když vidí takovou situaci! Pakliže člověk v těch dobách odstranil své vnější oblečení, znamenalo to vyjádření hlubokého zármutku.

"Neohlašujte to v Gatu..""Gath" znamená "město pláče." Patřilo těm jejich nejúhlavnějším nepřátelům Pelištějcům, dnešním Palestíncům. Micheáš říká: Neinformujte je, že soud přichází! Místa, kde ležela města Safír a Saanán, nejsou známa. Marót znamená "hořkost." Obyvatelé čekali na dobrou zprávu, ale místo toho přišli Assyřané, až k hradbám Jerusaléma. Lakíš znamená "město koní." Leželo na jihozápad od Jerusaléma a byly tam veliké stáje. Chovali tam koně, které používali při uctívání Slunce. Něco jako když řecký Apolo jezdil ve voze přes oblohu a uctíval boha slunce.

Akzib znamená "město lží." Jeho obyvatelé slíbili Israeli pomoc a potom nepomohli. Verš 15 naznačuje, že pomoc přijde - ale ne nyní. Je to takový nepatrný náznak Toho, který má přijít - Mesiáše. On bude jediná "sláva Israele." Verš 16. Když Assyrie přepadla Israel po prvé, vzali do zajetí mladé lidi a proto jim prorok říká, aby truchlili. Oholená hlava - i když to bylo Mosaickým zákonem zapovězeno - byla znamením hlubokého smutku. Izajáš, který byl Micheášovým současníkem , má o tomto zvyku poznámku.

Ve verši 15 čteme: "Odešel do Bajitu a Dibónu na vysoká místa (uctívání bůžků), aby plakal. Moáb bude naříkat nad Nebo a Medebou, oholí si hlavy a ostříhají vous." Toto naznačuje hluboký zármutek. Ztratili své děti - Boží soud je na nich. Ve druhé kapitole jmenuje prorok jednotlivé hříchy. Soud přišel proto, že se lidé obrátili k modlářství a ke všemu, co k tomu patří.

Prostituce jim přinášela hlavní prostředky pro jejich náboženství - protože sex šel vždy - ruku v ruce s modlářstvím! Vidíme to jasně i dnes, v kultech a satanistických sektách! Sexuální deviace a modlářství jdou téměř vždy spolu. Ten první zničí nejprve domov a rodinu tím, že zničí ten něžný vztah mezi mužem a ženou!

Když je sex zachován pouze v manželské relaci, je to jeden z nejsladších a nejcennějších darů! Jestliže národ vezme sex z tohoto kontextu a podporuje nedovolený sex ve jménu "nové morálky", je to důkaz o tom, že tento národ je na sestupném pohybu. Ten druhý zničí vztah mezi Tebou a Bohem!

Celá ta druhá kapitola není právě tou nejpříjemnější z kapitol Bible! Nastavuje nám nemilosrdně zrcadlo. Dnes mají největší úspěch ti, kteří odmítli Boha a žijí pro tento svět. Nakonec to byl jeden z problémů našeho starého Joba, pamatuješ? A tento svět "spí" v klíně Satana! Nevěříš? Až dojdeme k prvnímu dopisu Jana, popovídáme si o tom!

Problém dneška není "ozónová díra," "skleníkový efekt," přelidnění planety či Aids! Problém je v tom, že lidé tohoto světa opustili toho jediného, který by mohl - a také by hrozně rád pomohl!

V roce 1970 americký režisér Hy Averback natočil - celkem slabý film - s podivným názvem: "Suppose They Gave a War and Nobody Came". (přibližný překlad: Dejme tomu, že by začali válku - a nikdo nepřišel". Napadnul mně jiný název - který není tak veselý - spíše skutečný: "Suppose They Offered a Free Gift of Eternal Life - and Only a Few Came" "Dejme tomu, že nabídli zdarma dar věčného života - a přišlo jich jen několik" - Matouš 7:13-14). Jak tragicky pravdivé! Ještě něco: Ve třetím verši Bůh "strojí zlo?" To je ten stejný případ jako Izajáš 45:7. Hebrejské slovo "rah" znamená "žal, bída, neštěstí", jako trest za hřích! Bůh nemá, se zlem, jako hříchem, nic společného! Jistě jste si povšimli, že když Bůh k nim mluví o jejich hříších, oslovuje je jménem Jakub. Je to implikace-náznak, že k nim jednou bude milosrdný - ne proto že jsou "hodní", ale ze své vlastní milosti. Verš 2:13 je pochopitelně, příslib Krista..

Celá třetí kapitola je vlastně soud nad vůdci národů Judeje a Israele. O životní důležitosti kvality vládců pro národ, jsme se už zmínili - nic se nezměnilo od doby Micheáše. Ale falešní proroci kdysi - dnes = kněží, kazatelé, učitelé - jsou smrtelně nebezpeční!! Dejme tomu, že Tě falešným učením ukolébají do jistoty, že jsi v bezpečí, že jsi spasený - že až zde jednou skončíš, půjdeš do Nebe! A teď si představ to hrůzné překvapení: Stojíš "tam někde" a uslyšíš hlas: "Odejdi, nikdy jsem Tě neznal!"

Dovedeš si ten pocit představit? Tam není možné shodit zodpovědnost na nějakého jiného člověka! Ty sám za jsi sebe Bohu zodpovědný! Ty jsi si to měl zkontrolovat zde, na Zemi! To byla Tvá povinnost! A proto také první Křesťané měli větší hrůzu a i odpor vůči heretikům a falešným prorokům, nežli vůči pohůnkům císaře Neróna! Ten mohl zabít tělo - ten druhý duši! A proto také chci, aby sis všechno, co Ti zde píši, pečlivě ověřil v Bibli! Nevěř člověku! Podívej se co říká Jeremijáš 17:5!

Kapitola čtvrtá nás zavádí do budoucna. Opět máme "poslední dny". Byli dokonce "učenci", kteří se snažili rozhodnout, zda Micheáš "opisoval" od Izajáše, či naopak! Jaká ztráta času! Místo aby se sklonili před Bohem a zeptali se: "Jaká je Pane, Tvá vůle pro můj život?“ budou se vrtat v sémantice a hledat, zda ten náš Bůh neudělal někde chybu ve výpočtu! Možná, že jednou přijdou na to, že tento Bůh "opisoval" od jiného Boha! Nebo že je Bohů víc, jako ten "případ" s „třemi Izajáši!“

Něco k verši 2. Můj starý, dobrý učitel McGee odmítal tvrzení, že influx Židů do Israele v posledních desetiletích je to, o čem se na příklad píše zde. Jeho námitka byla, že dnešní Israel je materialistický, atheistický, "New Age-ský" a pod. A že to tedy nemůže znamenat splnění všech těch proroctví, která jsme do teď četli. Ale Bůh přece neříká, že - jak je tak "sbírá" ze všech koutů světa, že Ho všichni okamžitě přijmou!

Zacharijáš 12 a 13. Dojdeme tam, ale chci zde poukázat na jednu možnost. Celé ty dvě kapitoly prochází tři slova:"V ten den." Který den? V ten den, kdy se vrátí Kristus, a oni poznají, že ten Mesiáš už zde jednou byl! A "v ten Den" si všichni uvědomí, že "Ho probodli!" (verš 12:10) "V ten den Ho teprve přijmou - ne teď! Ale Bůh je již pomalu "sbírá." (Izajáš 43:5-6) A až se vrátí Kristus, stanou se opět Božím lidem a budou učit národy!

Nemám nejmenší potuchy o tom kdy se Kristus vrátí - ale pevně věřím, že nynější Israel je počátkem splnění proroctví téměř všech proroků! Jednou byla diskuse mezi Křesťanem a Židem, který přežil nacistický koncentrační tábor."Ze mně se stal atheista, říká Žid. „Kde byl Bůh celý ten čas našeho utrpení? Proč nás neosvobodil?" "Já jsem si jistý, že tam Bůh byl," odvětil Křesťan. Ale zdá se, že chcete svalit vinu na Boha." "To také chci! Pakliže existuje nějaký Bůh, měl na to reagovat!" Křesťan odpověděl:

"Ne, protože, vy jako národ, jste měli možnost poznat a poslechnout Ho - dávno - dávno před námi! Když vy Židé, jste už toho pravého Boha znali, mojí předkové byli suroví, draví Pohané, kteří uctívali Peruny, Radegasty, Morany a jiné nesmysly - zatím co vy už jste to Světlo měli! Nakonec vaší lidé přinesli to Světlo k nám, a já jsem vám za to velmi vděčný! Ale Bůh dal najevo - ve vašich vlastních knihách, že pakliže jste jednou dostali znalost pravého Boha - nemůžete se k Němu obrátit zády, aniž by vás za to stihnul trest! Pakliže si přečtete vaše vlastní knihy, poznáte, že jediná vina je na vás, na vašem národu a na nikom jiném! Ale i tak - ten Bůh, kterého jste opustili - vás jednou vezme zpět!"

Verš 4:11 "Mnoho národů" - to není Babylón! Micheáš mluví o něčem zcela jiném! Stejně jako: Jóel 3, Zacharjáš 12 a 14, to vše naráží na poslední bitvu - Armageddon, v Době Strastí. McGee do toho ještě přidává Ezechiela 38 a 39. Už jsem vysvětlil své důvody, proč s tím nesouhlasím. Poznámka: Verš 5:1, zde 4:14 je v mnoha Biblích jako 5:1. Zde je to správně, podle hebrejského textu, 5:1. "Ale Ty", ne: "A Ty", poukazuje na "druhou stranu mince". "Přes to co se stalo Chizkijášovi a celé Davidově linii, Ten který byl slíbený již od Genese 3:15, Ten přijde. 5:2. "Efratský". Jelikož Betlémy byly dva, ten přívlastek, který znamená "plodný", identifikoval ten pravý Betlém. Micheáš předpovídá místo, kde se narodí Mesiáš, sedm set let před tím, nežli se to stalo! Za sedm set let, s tolika různými faktory událostí, které do toho zasahovaly - bylo velmi nepravděpodobné, že by se tam někdo z Davidovy linie narodil! To je podobné, jako by někdo za doby Přemysla I. prorokoval, že se v Hodoníně jednou narodí vůdce národa!

Ty okolnosti, které vedly k narození Ježíše v Betlémě, byly tak pozoruhodné, že si je ani pořádně v té zprávě, kterou většina z nás tak dobře zná - neuvědomujeme! Lukášův záznam nám dává nějaké podrobnosti. César Augustus a jeho příkaz ku sčítání lidu. Kdyby býval ten malý oslík na cestě do Betléma někde klopýtnul! Kdyby bývali začali tu cestu z Nazareta o dva dny později! Ne, to všechno je nesmysl! Tato schůzka Boha s Betlémem byla už naplánovaná dříve, nežli Země začala viset v prostoru! Ten oslík tam musel být přesně na čas - a také byl! "Z Tebe mi vzejde." znamená, že přichází z vůle Otce. "Jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných." Jeho narození, Jeho inkarnace (vtělení), má co do činění s Jeho lidstvím. Oblekl na sebe lidství, když přišel do Betléma. On sám, jako Bůh, existoval vždy.

Nebylo období, v minulosti, kdy On nebyl! Ptáš se, zdali si to dovedu představit, či pochopit? Jistě že ne! Jak bych mohl pochopit nekonečno dozadu? Ale když mi Bůh, skrze Jana 1:1 píše: "to Slovo bylo Bůh" a poslední tří slova, tohoto českého překladu: ode dnů věčných - já tomu věřím! První větě Genese také nerozumím - ale přijal jsem ji vírou! Mám pouze ještě jednu možnost: Přijmout, (také vírou!) tvrzení, že "Velký Třesk" se "odehrál", během milisekundy v roce 30 000 000 000 BC!

Přijmout tvrzení lidí, kteří později přijdou k závěru, že život "tak nějak" povstal z hmoty neživé - a přitom se budou snažit tomu všemu dát smysl - protože, pakliže nic nemá smysl, pak i jejich myšlénky a "konkluze" smysl mít nemohou! A nebo se spoléhat - racionální vírou, že existuje Bytost kterou nazýváme "Bůh," která všechno kolem nás stvořila, která je nesmírně mocná - a při tom nás miluje! To přece není těžká volba! Marx, Darwin, Freud a nebo Bůh??

Ano, jak píše Izajáš 9:6: "dítě" se nám narodilo v Betlémě - ale "Syn" je od věčnosti! Hebrejština žalmu 90:2 je kouzelně poetická:"Od mizejícího bodu v minulosti - do mizejícího bodu v budoucnosti - Ty jsi Bůh!" Jak jen nejdále jsi schopen se pustit do minulosti On je Bůh. Vyšel z věčnosti, je to věčný Bůh-Syn. Mluvili jsme o Jeho pre-inkarnaci. Podívejme se, také, na Jeho inkarnaci, Jeho lidství. Když Bůh přišel do Betléma, dostal něco, co ještě nikdy před tím neměl - jméno Ježíš. Obdržel také "lidství" a Ježíš je Jeho lidské jméno. On je Yahweh - to je Jeho božské jméno. A pro nás ještě Spasitel.....

Vyšel z Betléma, aby spasil. Musel být Immanuelem = „Bohem mezi námi “ (Izajáš 7:14), aby mohl zemřít za všechny, a musel být zároveň člověkem, aby nás zastoupil v té úloze "náhradníka." Jak by jinak mohl jako Bůh trpět a zemřít?

V knihách proroků je mnoho předpovědí o příchodu Mesiáše, které jsou - totálně rozdílné, jedna od druhé. V některých případech se zdá, že jsou mezi nimi kontradikce! Jak se mohly všechny splnit? Přestože jeho rodištěm bude Betlém, pláč v Rámě je spojen s Jeho zrozením.. Potom bude povolán z Egypta, bude nazýván "Nazaretským," bude zabit a přece Jeho vláda nikdy neskončí! A navzdory všemu, všechny se splnily - Bůh zasáhl nadpřirozeně! Jak vidíš, je to pozoruhodný verš, a to jsme se dotkli jen povrchu!

Verše 5:3-4 by se mohly chápat, jako obraz Mesiáše. Od verše 5 až do konce kapitoly bych tomu rozuměl jako předpověď do budoucnosti, do Doby Strastí, podle verše 10 "ten den". Ta čísla ve verši 5, by se mohla vysvětlit jako že je Bůh dostatečně zásobí, zde vycházím z přirovnání významu těchto čísel s Příslovím 6:16. a Kazatelem 11:2. Nevím, nezdá se mi to...

Kapitolou šest začíná Micheáš poslední prohlášení-zprávu k národům světa, a zvláště potom, k Israeli. "Slyšte co praví Bůh!" je pro každého! Bůh zde podává svou "stížnost" proti Israeli. Bůh je "ve sporu" s Israelem, a z toho platí poučení pro každý národ světa! "Proč jsi se ode mne odvrátil? Co jsem Ti udělal?" ptá se Bůh...

Tu stejnou otázku nalezneš i v poslední knize Starého Zákona - Malachiášovi. Židé velmi brzy zapomněli na babylónské zajetí, i na Boha, který je počal. Ten jim tu připomíná, co pro ně za tu dobu, od egyptského zajetí až do nyní, udělal. Opět jim ukazuje, jak ani nedovolil Balaamovi, tomu falešnému proroku, aby je proklel. A stejně se začali míchat s Moábity, zásluhou falešného proroka a zapomněli na pravého Boha. Yahweh jim říká, že je sice musí soudit, ale že je na jejich straně - nenechá je padnout úplně.

"S čím předstoupím před Boha? Jaké oběti Mu nabídnout?" Stejnou otázku položil tak 750 let později, ten žalářník Pavlovi: Jak mohu být spasený? Co musím udělat abych se zalíbil Bohu? Ježíš na to odpovídá v Janovi 6:28-29. A lidé se ptají dále! V prvních devíti verších Micheáš přiznává, že Bůh přesně popsal povahu lidu a veřejně vyznává jeho hříchy. Potom předpovídá totální porážku nepřítele (7:10). A po potrestání, dokonce i Assyřané budou chodit do Israele, aby se poklonili Bohu! A Micheáš končí oslavným veršem:

„Kdo je jako Ty ? Bůh, který odpouští hříchy

a přechází nepravosti zbytku svého dědictví!"

Micheáš - konec.