Nehemiáš.
Tuto knihu projdu jen krátce - je velmi popisná a srozumitelná. Zastavím se pouze tam, kde
se domnívám, že by Ti mohlo něco důležitého uniknout. Ve verši 1:1, to osobní zájmeno "já", by nás mohlo
přesvědčit o tom, že Nehemiáš je autorem této knihy. Pakliže to byl ale Ezdráš,
potom jenom opisuje Nehemiášův "deník." .... Toto je poslední z historických knih, pakliže nepočítám Ester jako knihu historickou. Co se Židovského národa týče - Starý Zákon už dál nepokračuje!
Nehemiáš měl docela dobré, teplé místečko číšníka u dvora perského krále
Ataxerxesa. Jeho návrat do Zaslíbené Země lze (přibližně), umístit tak 15 let
po Ezdrášovi. Ezdráš je typ kněze a studenta Písma.
Nehemiáš je takový praktický
businessman. Ezdráš má na očích náboženskou stránku svého úsilí,
Nehemiáš stránku politickou. Zde, v této knize začíná "Sedmdesát Danielových týdnů." (Daniel 9:25) Následující data se zdají
být postačujícím řešením problému "sedmdesáti týdnů" : 1) Dekret krále Kýra, r.536 BC. Ezdráš 1:1-4... 2) Dekret Ataxerxesův, r. 445 BC. dvacátý rok jeho vlády
(Nehemiáš 2-1-8). Prvních
Danielových „sedm týdnů" končí r.
397 BC.
Malachiášem.... Israel byl vybrán, aby svědčil světu proti falešným náboženstvím - ale dost často sám
podlehl, a stal se modloslužebníkem,
jako ti ostatní. Bůh je poslal do Babylonu do
zajetí, ale ani potom se zcela nevrátili ku svému Bohu. Vlastně
od té doby už nebyli nikdy svobodní.
Nový Zákon je ukazuje pod římskou
botou.
Prvních sedm kapitol jedná o vybudování Jerusalémských hradeb. Zbytek knihy potom, o obrodě a
reformě. Když se Nehemiáš zmiňuje o "Židech, kteří utekli" (ne
:"ušli zajetí!") má na mysli
ty, kteří se vrátili do země. On sám se nevrátil - ať už z jakéhokoliv
důvodu. Vzal si pouze "neplacenou dovolenou...." Verš
1:3 nám dává velmi pesimistický obraz stavu Jerusaléma. Židé žili vlastně v hanbě, že nebyli schopni za tolik
let práce dokončit. A tak Bůh si k tomu
vybral Nehemiáše. Ten výraz "hrozný" ve verši pět je zcela nepochopený! Hebrejsky
"yärě" znamená "reverend," jinak „úctyhodný“, „vzbuzující
bázeň“, a pod. 1:6.. Povšimni si, jak
mluví s Bohem. Ne "hříchy, které oni" ale "hříchy, které my.."
V 1:9 Nehemiáš vzpomíná Boží slib, že když se k Němu Israel obrátí, tak On i z nejvzdálenějších krajů je
přivede zpět....... 2:1. A zde jak už
jsem se zmínil, začíná "countdown" těch "sedmdesáti týdnů". Budu se to snažit vysvětlit v
Danielovi. Když Nehemiáš dorazí do
Jerusaléma, už tam čeká "opozice." Tito chlapíci se snažili zastavit výstavbu Chrámu.
Nepovedlo se jim to a teď se snaží překazit restauraci hradeb! Nejdříve začnou
s obvyklou taktikou dnešních skeptiků:
Výsměchem.
Právě
tak jako dnes se lidé vysmívají, když
jim řekneš že jsi Křesťanem. "Ty
ještě věříš těm pohádkám? Přece jsme už ve dvacátém století - ne ve
středověku!".
Kolik „přátelů“ jsme už takto ztratili!.....
3:1. Ovčí Brána.
Z Jana 5:2 víme, že tudy procházel Ježíš k rybníku
Bethesda. Verš 3:12 nás informuje, že i děvčata pomáhala na stavbě! Bůh si toho
povšiml a nechal udělat záznam na věky.
4:4-5. Tato modlitba o pomstu byla zcela "legální" v Mosaickém systému Zákona. Pro nás Křesťany - to
Kristus změnil. "Milujte své nepřátele" učí nás. "Odpouštějte,
jako Bůh odpustil vám!" Ovšem,
někdy život Božích dětí není pouze modlitba - ale také pochod a i válka!
4:10.. Někdy je větší nebezpečí "zevnitř,"
než "zvenku." Takoví "Judové" jsou občas velmi nebezpeční!
V kapitole páté, když nepřítel zjistil, že jeho posmívání se minulo účinkem,
začíná přímé nepřátelství. Proto také
měli Židé v jedné ruce kladivo, v druhé oštěp či luk! Potom se Nehemiáš dozví, že ti co pracovali, neměli čas na vytváření vlastních
potřeb - a tak se zadlužili těm "zbohatlíkům," co se vlastně "flákali".
Otevřeně odsoudil toto jednání a - jak se zdá - podle verše 5:12, celou tu záležitost napravil.........
Ve verších 6:2 a 3 nepřítel změní taktiku podle starého hesla: Když
je nemůžeš porazit - spoj se s nimi! Teď se tomu říká ekumenické hnutí!
V dnešním Křesťanstvu je
mnoho lidí, kteří by byli ochotni přijmout jakýkoliv kompromis v rámci pojmů
jako "mír mezi národy, bratrství
mezi lidmi," („Bůh je přece Otcem
všech a my všichni jsme si bratry,“
že?)... Tak za prvé:
Bůh není Otcem všech!
Kristus v Janu 8:44 to říká jasně: "Vy
jste z vašeho otce - ďábla!“Jsou
dvoje "děti". Boží a ty druhé. Pakliže věříš, že
Kristus je ta jediná cesta k Bohu - a
jako Křesťan, nemáš vyhnutí! - Když
Ti někdo namítne, že toto je příliš
"dogmatické," "úzkoprsé," kde chceš udělat ten
kompromis? Jan 14:6 je nekompromisní!
Pravda
musí být vždy dogmatická, chápeš? Ježíš z Nazareta není "padesáté
vtělení" Budhy! Ježíš není ani
Krišna, ani jeden ze tři sta milionů bohů Hinduismu! Kristus není tvor ale Bůh!
Ježíšova odpověď Filipovi v Janu 14:9, je nekompromisní! Bůh nebyl nikdy
člověkem, který se "tak nějak vypracoval" na Boha! (Mormoni). Allah
není Bohem Abraháma, Izáka, či Jakuba!
(Muslimové). Allah přece nemá Syna!
(Korán, Šůra 4, verš 172) V Janu
10:8 říká Bůh-Syn jasně, že
on je - porovnáno s minulostí -
ten jediný! A v Matouši 23:24-30 nás
varuje před falešnými Kristy v
budoucnu! Nenech se oklamat! Jakmile to "nehraje" s Božím
Slovem - jdi od toho!
Když nepřítel poznal, že se "spojení"
neuskuteční, začal novou taktiku - jako
vždy.. A když Nehemiáš neví kudy kam, obrátí se k tomu jedinému - Bohu. Nakonec
ta celá stavba skončila v padesáti dvou
dnech, i když nebezpečí ještě trvalo. V sedmé
kapitole Nehemiáš provádí registraci všech skutečných,
"nepomíchaných" Židů. Jistě,
Bůh ví přesně kdo je kdo, ten
nepotřebuje registrace. Nepotřebuje ji
ani dnes...... Občas slyším: "Já doufám, že jsem Boží ditě, že
jsem Křesťan. Doufám, že jsem spasený."
Příteli,
v to se nedoufá! To buď víš - a jsi - a
nebo nevíš a pak potřebuješ přijít
ke Kristovi a požádat Ho, aby Tě přijmul do své rodiny! Křesťan ví že Křesťanem je!
První dopis Janův, 5:12 to jasně
říká. Máš li Krista (to je : věříš li
že On zemřel za Tvé hříchy) máš věčný
život! A to vím bezpečně proto, protože to řekl Bůh! Nepotřebuješ "doufat" - můžeš vědět. Podle
mně, musíš
vědět!
V kapitole osmé je to velké čtení a vysvětlování Písma. Alespoň toho, které v té době měli: Genese,
Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomy a Jozue. Na rozdíl ode dneška, kdy lidé
zívají už za půl hodiny - tenkrát byli
tak nadšení, že poslouchali od rána až
do poledne! Ptali se, a bylo jim vysvětlováno. Nezapomeň že tito Židé byli v
zajetí sedmdesát let a nikdy nic podobného neslyšeli! Ve verši 8:8 čteme že dělali to, co by bylo potřeba i dnes - vysvětlovali smysl Božího slova. Lidé se,
když pochopili - ze samé radosti rozplakali! A nakonec ve verši 8:12 tuto
radost vyjádřili obecnou
"merendou..."
Malou poznámku ke čtení Bible. Pakliže budeš číst Písmo, ať už si o
sobě myslíš cokoliv, poznáš velmi jasně - že jsi hříšník, a že potřebuješ Spasitele! Když už nic
jiného, tak toto poznání Ti každopádně čtení Bible přinese! Přiznání hříchů
Bohu neznamená nějaké ospravedlňování toho či onoho! S Bohem nelze o hříchu
diskutovat! Přiznání znamená souhlasit
s Bohem že to, co děláme - či jsme dělali - je špatné, protože On říká
že je to špatné! A On Tě očistí. Pamatuj si, že nemůžeš chodit po tomto dnešním
světě, aniž bys měl oči, uši, ústa, mysl - či srdce "umazané!“ A to Tě separuje od Boha! (Izaiáš 59:2!).
Když tak pročítám tu Nehemiášovu modlitbu
počínaje 9:7, uvědomuji si, jak my,
lidé tleskáme, aplaudujeme každému nesmyslu
už od dob stupidních komunistických "estrád" blahé paměti...
Už jste někdy, řekněme
později večer po západu slunce, když už
se setmělo a vyšly hvězdy - už
jste si - někdy - vyšli ven, podívali se na tu nádheru a
zatleskali Bohu za Jeho
dokonalé dílo? Ano? Už jste Mu, někdy
pověděli jak Ho milujete za to, co On,
pro Vás udělal? Když ne, proč ne? Je snad
Mona Lisa krásnější nežli souhvězdí Orion? Nebo myslíš, že
to vzniklo náhodou?
Jen
tak náhodou?
Nehemiáš končí velkou obrodou, přesvědčí lidi, aby začali
znovu dodržovat to, co kdysi pod horou
Sinaj slíbili, že dodržovat budou: Zákon. Jak
dalece se jim to povedlo,
poznáme později...
Nehemiáš - Konec...