Kniha Rút.
Úvod.
Kniha Rút je povídka o jedné mladé cizince, která se dostala z
Pohanství, modloslužebnictví a i ze země Moáb. Pocházela z lidu, který - docela
oprávněně - byl takovým vyvržencem mezi okolními národy. Kniha Rút má sice jenom čtyři krátké kapitoly - ale
obsah je "hutný!" Ano, v
první řadě nám dává genealogii Ježíše Krista. Touto malou knížkou můžeme spojit
rod Davidův s kmenem Juda. Proto také byla zařazena do Bible (alespoň tak se
domnívám já). Druhý pohled, který nám Rút dává - je "go’el" = "zastánce
- vyplatitel.." Boaz zde hraje
symbol toho, který nejen chce, ale je i
schopný vyplatit. Je to malá povídka o dvou lidech, kteří se měli rádi, ale -
zvláště - o malé cizince Rút - krásné
Moábitce - která pochopila kdo je ten skutečný
Bůh, přijmula Ho - a Bůh jí,
"zařadil" do linie Spasitele.
Kapitola
první až čtvrtá.
Úvodní
verš nám dává období, čas i místo. "V době vlády Soudců". Toto byly zlé dny pro Israel. Temné dny. Hlad.
Jeden chlapík, jménem Elimelek se svou
ženou Noemi a dvěma syny
"emigroval" do Moábu. Opět stejná chyba - jako kdysi odešel do
Egypta Abrahám. Dále víme, že jsou z Betléma. To už nám Křesťanům, něco říká! Jinak Betlém znamená
"dům chleba" a Juda "chvála." Příjemná slova! Verš 4
ukazuje jak po smrti otce, synové ihned překročili Mojžíšův zákon. Nakonec
zůstane Naomi a dvě snachy. Potom už jen jedna. Jméno Rút, znamená
"osobnost" a "půvab". Krásná je ta scéna, když se Rút
rozhodne - nejenom pro tchyni a pro novou Zemi, ale i pro "nového"
Boha!
Celá ta povídka je, dostatečně samo-vysvětlitelná,
nebudu to tak podrobně komentovat. Jen
ještě vysvětlím některé ty tradice a zvyky. Jedna část Zákona zakazovala těm,
kteří sklízeli obilí, aby se vrátili a
posbírali to, co při prvém sbírání opomenuli. Tím se Bůh postaral o tsociálně slabší obyvatele. Paběrkovat - bylo jejich právo.
Verš
2:10.. Kdyby se Rút podívala do zrcadla, nemusela by se ptát! Byla krásná a při
tom moudrá. Ale když se zeptám - a proč nás má rád Bůh?.....Tam
mi odpověď schází...
Podle Zákona má Rút nárok na "zastánce."
Ale musí na něho podat nárok! Právě tak my!
" Bůh tak miloval svět - že dal svého
Syna, aby kdokoliv v Něho uvěří... (Jan
3:16).. Uvěřit v Krista, že On je ten
jediný Spasitel a - přesvědčení
že Ty Spasitele potřebuješ - to je
uplatnění toho nároku! Rút v 3:9 praví: "Vždyť ty jsi (můj) zastánce" a tím jasně žádá
o ochranu.
Pakliže
řekneš Bohu: "Já vím, že nejsem
dobrý(á) a věřím, že Ježíš zemřel za moje hříchy abych já mohl(a) žít. Tímto
prohlášením, touto vírou vznáším nárok
na Spasitele, bez kterého nemám naději," Pakliže toto řekneš Bohu, On Tě spasí!
Proč?
Protože to slíbil!
Vrať
se, znovu k Janu 3:16, a přečti si to
celé! Boaz neodmítnul, právě tak jako Bůh neodmítne! Vždyť to byl ten důvod,
proč přišel před 1900 lety! Nepřišel učit - my jsme nepoučitelní - nepřišel
poradit - my si nedáme říci - nepřišel jako "vzor" k následování - my
jsme zcela neschopni žít jako žil On!
On přišel zemřít, a svou smrtí
nabídnout Boží spravedlnosti "náhradu" za nás! To je ten „Zastánce“ světa!
Rút - Konec..