2. Tesalonským.
1:1-12. Tento druhý dopis byl napsaný velmi krátce po
prvním. Je zcela možné, že posel prvního, dostal okamžitě nové otázky, které
přinesl zpět Pavlovi. Hlavním cílem této epištoly byla oprava omylu, který se týkal "Dne Páně." Někteří
Křesťané se domnívali, že se již ocitnuli v Době Strastí. Už jsme to probrali
na konci prvního dopisu - nebudu to opakovat. Pavel chtěl hlavně vysvětlit
rozdíl mezi Rapture či Uchvácením (náš odchod k Němu do prostoru) a Druhým
Příchodem - čas kdy Ho uvidí každý.
Pavel dobře věděl, že neexistuje žádný mír (a
pochopitelně také žádná milost) bez Otce skrze Syna. Pochybuji že byl někdo - kdo by si uvědomoval víc než Pavel
sám - rozdíl mezi svobodou Ježíše
Krista a otroctvím náboženství! Pavel byl ve spárech náboženství
tak silně, že považoval pronásledování prvních Křesťanů za službu Bohu! (Skutky
26:2-11) Pronásledoval Boží děti a - jeho
svědomí bylo
zcela čisté! (zamysli se nad tím!) Proto také když ho čteš, cítíš za každou větou jeho hluboký vděk a
lásku k Tomu, kdo mu otevřel oči.
V 1Tesal.
3:2 a 6, Pavel poslal Timotea do Tesaloniky, aby zhodnotil stav
kongregace. A ten přinesl zpět
zprávu o skutečné nepředstírané víře, navzdory pronásledování. Myslím
že hlavním důvodem bylo to, že ti lidé
tam začali v upřímné důvěře k Bohu, a tím se pochopitelně otočili zády k
bývalým životům. Dále: To pronásledování, ty perzekuce zvyšovaly jejich víru.
Když je víra jen formální, povrchní, rozpadne se pod nátlakem jako hliněná
socha! Je to jako bouře, které nutí dubové stromy zapouštět čím dál hlubší kořeny, takže v každém náporu větru
jsou silnější, pevnější.
Co říká Pavel v Římanech? "Kdo nás odloučí od Kristovy lásky?
Soužení, úzkosti, pronásledování, hlad, nebezpečí, meč?" A tak Tesaloňany,
kteří plně uvěřili, nebylo možné zastrašit, ani změnit jejich víru! Nakonec je to vždy Tvá láska k Bohu, která Tě
vede a přesvědčuje každou hodinu života. Doufám, že se pamatuješ: Je víra, naděje, láska - a největší z
nich je láska..
Ten spravedlivý Boží soud viděl Pavel ze dvou pohledů: 1) Oslavení Jeho
lidí. Až se Kristus, který je také naším životem objeví, ukážeme se i my ve
slávě potom, co jsme se s ním setkali v prostoru někde nad Zemí. To je ta první
část. 2) Potom přichází jako Soudce. Jeho spravedlnost obdrží každý minulý,
současný, i budoucí obyvatel této planety. Utrpení Tesalonských nebylo nadarmo. "Když s Kristem trpíme, budeme
také jednou s Ním vládnout." (2
Timot. 2:12)
Pochybuji, že někdo z lidí mohl více sympatizovat s Tesalonskými, nežli
Pavel! Ten trpěl pro Krista jako málokdo z lidí. A přes to všechno - tento muž
žil v plné radosti, jakou většina lidí na světě nepozná za celý život! Jeho dopisy
jsou protkané slovy štěstí, slovy jistoty vzkříšení a slávy. Slova o
korunovaci, slova o odměnách... Právě tak, jako náš Spasitel hleděl na slávu za tím křížem, (Židům
12:1-4) tak i Pavel hleděl na radost za tím vším utrpením. Ve verši 8. jsou
rozlišovány dvě třídy lidí. 1) Ti, kteří
Boha neznají. Zde má na mysli Pohanství své doby. Pavel prohlašuje, že
tito lidé jsou úmyslně
nevědomí! (1Tesal. 4:5, Říman. 1:18-32)
Doslovná řečtina v Říman. 1:28 zní: Nedomnívali se, že by mělo cenu
poznat Boha... A proto Pohanství té doby zasluhovalo soud! Každý člověk bude souzen podle množství
světla které dostal, protože Bůh nebyl
nikdy v historii lidstva beze svědků na této Zemi!
Druhá skupina lidí je popsaná jako "ti, kteří odmítli uposlechnout
evangelium Ježíše Krista." To zahrnuje všechny ty, kteří evangelium
slyšeli, ale otočili se k němu zády. Odmítli se podřídit Bohu a Jeho jediné
podmínce záchrany. Všichni, kteří byli vystaveni tomu Světlu, budou souzeni
podle toho, kolik toho Světla dostali,
kolik Světla byli schopní "absorbovat" podle jejich možností a
schopností. Ježíš řekl: "Kdo nevěří, je již odsouzen! (Jan 3:18) A proto
nepřeháním, když podávám ten příklad člověka
sedícího na cele smrti.
Jistě, když nevěříš - jsi už odsouzený! Den
popravy neznáš - ale pokud nepříjmeš tu nabízenou milost, budeš nucen po své
"popravě", existovat ve vědomém stavu na věky sám(a). Totiž to
"zničení" je vlastně budoucnost těch, kteří zemřeli nebo zemřou bez
Mesiáše-Krista. "Věčná záhuba" - "ôlćthrôs" - není
anihilace do non-existence! Toto slovo vlastně znamená osud zatracených. Je to
přesně opak "spásy". Není žádného důvodu překládat toto slovo jako
ztrátu ať už vědomé, či nevědomé existence! Význam tohoto slova je
"ztracený(á)" na věky, bez konce - stejně jako "spása" je
bez konce... Svědkové Jehovy by se na to měli podívat pečlivěji!!
"Onen den" verše 10, znamená den kdy Kristus vyhlásí konečné
vítězství nad zlem a hříchem - den, kdy poznání Boha se rozlije jako vody oceánů po celé Zemi. V ten Den Bůh
osuší všechny slzy svého lidu. Skončí bolesti, loučení, smutek. Nový Jerusalém
se bude třpytit jako nádherný satelit - ať už nad Zemí, či na Zemi, (to nevím!)
a v Jeho oslavených, nesmrtelných dětech se ukáže nekonečná láska a milost. Pak
pochopíš, proč Bůh nezničil Satana v okamžiku
vzpoury, proč tomu nechal průběh až do tohoto Dne Dnů....
2:1-17. Účel druhého dopisu je
jasně vyznačený v této kapitole. Křesťané v Tesalonice byli velmi dychtiví, co
se týkalo „Uchvácení Církve“ a prvního vzkříšení. Pavel je "krotí," a
radí opatrnost. V té době žilo mnoho
falešných učitelů, kteří učili, že že Den Páně již nastal, dokonce snad i podvrženými dopisy ve jménu Pavla! (viz verš 2) Ve verších 3-12
píše, že před tímto dnem bude zlo demonstrované tak, jako nikdy před tím v
osobě lidské zrůdy, Antikrista. A dokud tento neobjeví - každopádně až po
Rapture - Den Páně nemůže přijít! Dále
učí Tesalonské že duch Antikrista sice už dávno na Zemi existuje, ale on sám se
ještě neukázal. Pavel vlastně píše ve verši 2: "Nepřipusťte, aby vás
taková senzační prohlášení vyvedla z duševní rovnováhy!" Už Ježíš nám říká
v Matouši 24:6: "Nelekejte se! Toto všechno musí přijít, ale konec to
ještě není."
Den Páně je detailně popsaný v Isaiáši 2:12, 2:17-21.
Dále máme hrůzný obraz v knize Ámos 5:16-20. Podívej se na to! Den Páně, je dnem hrůzy a naříkání, dnem tmy
- ne světla! To se určitě nepodobá tomu co píše Pavel v 1Tesalonským 4:18 a
nebo v dopise Titovi 2:13! A teď to počíná vysvětlovat. "Ať vás nikdo
neoklame - tento den nepříjde dříve, než se ukáže Antikrist." Ten výraz
"vzpoura proti Bohu" má v řečtině člen určitý: "Ta"
vzpoura. Člověk se vzbouřil proti Bohu už před Potopou a úspěšně v tom pokračuje
až podnes - ale toto bude ta největší
vzpoura lidstva proti Bohu se Satanem v čele,
který předvede své poslední vystoupení u Armageddonu. (nepočítám-li
Apokal. 20:7-9)
"Syn Nepravosti" má v řečtině také určitý člen. To znamená že
to není nějaký zlý "vliv," či pouhý člověk hříchu - ale Ten ve kterém
se všechno zlo vesmíru zakončí! Jeho vliv je tu už dlouho, jak jsem předeslal -
podívej se na naší moderní dobu: Liberalismus a modernismus, který provádí
Světová rada církví, povede nakonec k té konečné vzpouře a chvíle kdy se
objeví poslední "herec."
Každý průměrný človíček, který je trochu obeznámen s událostmi a trendy
v náboženství vidí, že pravdivost a spolehlivost Bible je napadána ze všech
stran. Ježíš se dostal na úroveň zakladatelů různých náboženství - a dnes je
velmi silné hnutí spojit veškerá náboženství světa pod jednu střechu!
Jistě, je to mé "přání otcem
myšlenky," ale já zcela reálně věřím, že už to nemůže trvat dlouho, než se
Kristus pro nás vrátí! A ihned potom nabídne Antikrist světu mír a na 3 1/2
roku ten mír zajistí. Bude dokonce schopen některých zázraků a lidé mu budou
věřit.
Věř mi, kulisy k tomu poslednímu jednání rostou doslova jak houby po dešti - jen se dívej kolem sebe a
studuj předpovědi Bible! Antikrist měl mnoho předchůdců. Věřím, že Nimrod byl
jedním z nich. Jeho duch vlastně nikdy nepřestal působit - ať už jako Bel,
Kronos, Janus, Zernebogus, Nebo, Agni, Višnu, Khons, Osiris, Iacchus a desítky
dalších v historii lidstva. Jak se bude jmenovat ve své poslední roli?
Nezáleží na tom, ale podívejme se do Bible...
Je možné zjistit, kdo bude Antikristem? Jistě, bude ovládaný Satanem,
ale poznáme ho? Když se Ježíš modlí v Janu 17, říká: "Když jsem byl s nimi
ve světě, držel jsem je ve Tvém jménu. Ty, které jsi mi dal jsem udržel - žádný
z nich není ztracený kromě toho, který byl zavržen aby se naplnilo Písmo."
Ježíš ztratil pouze jednoho z dvanácti
a ten, kterého ztratil, byl jasně jmenován "synem záhuby." (podle
řečtiny) Měj na mysli: Bůh zná všechno své dílo od počátku. Tedy: Kdo je ten
"syn záhuby?"
Jan 6:70: Ježíš jim odvětil "Nevybral jsem si vás dvanáct a jeden z
vás je ďábel? Pozor! Existují miliony démonů a zlých duchů - jenom jeden ďábel!
Není třeba se ptát: A On skutečně si
vybral ďábla jako jednoho z učedníků? Jistě, vždyť to jasně říká! Teď každý kdo zná Bibli ví, že mluví o
Jidáši Iškariotském, protože z těch dvanácti byl ztracený pouze on. Je zřejmé
že Jidáš byl ďáblem v lidském těle a
každý, kdo nechce prosazovat vlastní denominaci to vidí. Můžeš prohledat Písmo
od Matouše po Apokalypsu, slovo za slovem, a nenajdeš jiné místo kde by Ježíš
nazval člověka ďáblem! Mluvil o lidech, kteří projevovali ducha ďábla (jako
každý ztracený hříšník), ale Ježíš
tento název nepoužil na nikoho jiného! Mluvil o lidech jako ovcích, kozlech -
synech Božích a synech ďábla - ale
nikdy "ďábel!" Od okamžiku kdy si vyvolil těch dvanáct,
Ježíš věděl, kdo ho zradí. Byl ďáblem,
když byl zvolený a zůstal jím do konce Ježíšovy činnosti. Potom si vzal svůj
fyzický život a vrátil se "na své
místo." Přečti si znovu Skutky 1:24-25.
A nyní dávej pozor! Jidášův pád nebyl pádem ze spásy, z milosti - byl to pouze pád z
"apoštolství!" Každý kdo má mozek
ví, že člověk může vykonávat
funkci kněze, kazatele, učitele,
misionáře a
nebýt spasený!!
Jidáš Iškariotský nikdy spásu neobdržel - nikdy nebyl Božím synem - nikdy nebyl
krytý krví Boha-Syna! Ježíš si ho
zvolil, jak jasně vysvětluje v Janovi 17:12: "Aby se Písmo naplnilo." Jidáš byl
ztracený - ztratil apoštolský titul, protože to bylo v Božím plánu! Jidáš zradit nemusel!
Bůh ho nenutil! Bylo to jeho vlastní, svobodné rozhodnutí! Bůh
jenom věděl, že to Jidáš udělá a proto se tím naplnilo Písmo!
Proč Bůh takovýto plán měl - není mojí záležitostí - nic mi do toho
není! A pakliže jsi moudrý(á), přijmeš stejný názor! To není naše věc, to je
věc našeho Boha! Proč byl Jidáš ďáblem
v lidském těle je věc mého Boha, ne moje! A proč byl ztracený, je právě
tak Jeho věc. Jidáš nebyl nikdy znovu-narozený jako Jan, Matouš, Lukáš, Pavel a
jiní.. Jidášův zločin byl zrada našeho Spasitele. Prodal svého přítele - těm největším nepřátelům - za 30
stříbrných - cena za otroka. (Zachariáš 11:12)
A proč to udělal? "Aby mohl odejít tam kam patřil!" (Skutky
1:25) A já věřím že jeho duch byl ztělesněný ve všech těch, které jsem jmenoval
po Nimrodovi....
Ještě jedna věc o Jidáši. Šest dní před velikonocemi, Ježíš navštívil
Betany, kde žil vzkříšený Lazar. Udělali pro Něj slavnostní jídlo. U tohoto stolu vzala Marie nádobu drahé
masti, kterou pomazala Jeho nohy a
otřela svými vlasy.
A Jidáš se ihned
ozval: "Proč takové plýtvání, proč se to neprodalo za třista
pencí, (dnes asi 50 dolarů) a proč se peníze
nedaly chudým?" ¨ Ano, zdá se to být platná otázka: Proč Ježíš dovolil,
aby se na Něj plýtvalo drahým parfémem?
Proč nedat ty peníze chudým?
Ježíš ale znal jeho srdce.
Jidášovi nešlo o chudé, ale o ty peníze! A teď to shrňme, aby jsme jasně
uviděli že Antikrist bude duch Jidáše Iškariotského, v lidském těle. Antikrist bude - nepřímo - vlastně sám
ďábel, kráčící po Zemi jako člověk!
"Den Páně" není Rapture! To, co zde Pavel popisuje, není Uchvácení Církve! Pavel mluví o dni, kdy Kristus přijde se svými ve hněvu a
plamenném soudu všech, kteří Mu neuvěřili. V té době bude Antikrist na vrcholu
své slávy. Nakonec si usedne v Chrámu, a prohlásí se za boha. Jelikož vzpoura
proti Bohu bude vrcholit, celý svět - kromě těch, kteří uvěří těm 144 tisícům
(Apokal.7) - padne, a bude uctívat Antikrista, který se prohlásil za boha, a
zničil všechna náboženství světa...
Od té doby, kdy byl Satan vyhnán z nebe, (Ezekiel 28, Izaiáš 14, Lukáš 10:18) Satan horečně pracoval na
plánu, jak svrhnout Boha s trůnu, a zabrat Jeho místo. Nakonec udělá poslední,
zoufalý pokus, (Apokal. 20:7-10) a tím
bude končit. Vím, zní to fantasticky - ale
když si znovu přečteš Daniela, uvidíš to jinak. Náš Daniel nebyl nějaká
bábovka! Byl zvyklý čelit králům,
falešníkům u dvora, lvům, a nijak to s ním nepohnulo. Ale když uviděl ve
své vizi Antikrista, omdlel, udělalo se
mu špatně a byl po nějaký čas nemocný! Daniel 8:23-27. Ten Antikrist musí být
nějaké monstrum!
Ovšem ten výtečník prozatím nemůže odhalit
své schopnosti - pokud je tu ten, kdo
zdržuje jeho příchod. Z Písma je zcela jasné, kdo to je! Je to Svatý Duch,
který při Uchvácení odejde ze Země s
Křesťany. Potom bude končit jakékoliv omezení zla - a zlo zaplaví celý
svět. Bůh nepracuje ve smyslu "kdo nezkusí, nezkazí." On ví přesně na
sekundu kdy se co stane, jak se to stane a jaký bude výsledek! Vezmi Genesi
3:15, pak se podívej do Galackým
4:4-56. Nevěřím na nějaké spekulace, ale je zcela možné, že Antikrist je už
dnes mezi námi...
Lidé, o kterých píše verš 10 nejsou ti, kteří nikdy
neslyšeli jméno Ježíš. Toto jsou ti, kteří Krista odmítli! Čím
častěji pravdu odmítneš, tím tvrdší je Tvé srdce! Ten který věří, že Bůh
Yahweh je morálním vládcem vesmíru také ví, že přirozené zákony tohoto vesmíru
jsou výrazem Jeho vůle. Když se tak dívám po tom světě, vidím že drtivá většina
lidstva miluje zlo (říkají tomu dobro) a nemá čas pro Boha. A proto jednoho
dne, Bůh odstraní své děti z tohoto světa a nechá zlu volnou ruku..
Potom přijde i doba, kdy se budou lidé v zoufalství
pokoušet o sebevraždu - ale nebude to
možné. (Apokal. 9:6) Jsem si vědom toho, že během Doby Strastí bude spaseno
mnoho lidí - píše tak Bible - ale
znovu: Budou to lidé, kteří nikdy před tím
neslyšeli o Kristu a Jeho spáse! Jedna
hrůzná pravda: Pakliže jsi slyšel(a) Kristovo evangelium a odmítnul(a) jsi je, je nemožné, abys byl(a) spasen(á) po
Uchvácení Církve! Bůh Ti sešle silnou deluzi a nebudeš moci uvěřit. Uvěříš
Antikristovi a půjdeš s ním...
Jeden z největších veršů Bible je Jan 3:18: "Ten
který uvěří nebude souzen - kdo neuvěřil, je již odsouzený, protože
nevěřil" Tato skutečnost je tak strašně důležitá, že ji opakuji ještě
jednou: Všichni ti, kteří slyšeli evangelium Ježíše Krista před Rapture, nemohou být spaseni po
Rapture! Uvěří lži a budou uctívat Antikrista. Ano, velké množství bude
během Doby Strastí spasené, ale budou to ti kteří nikdy před tím evangelium neslyšeli...
3:1-18. Pavel věděl, že ti stejní nepřátelé, kteří se snažili rozbít
kongregaci v Tesalonice, mu budou v patách kdekoliv jinde; proto žádá aby se za
něj modlili. Byl to Pavel, který
napsal:"Nestydím
se za Kristovo evangelium, protože je to Boží síla pro spásu každého, kdo uvěří!" (Římanům 1:16) Byl
to Pavel, který nám zanechal větu:"Milostí
jste spaseni, skrze víru; a ne z vás - je to dar Boží." (Efez. 2:8)
Další: "Víra přichází slyšením Božího Slova."
(Řím.10:17) Pavel dále věděl, že celá
naděje ztraceného člověka závisí na tom, aby tento uslyšel evangelium o obětní
smrti, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista! A také věděl že Satan, pomocí
falešných učitelů, kněží, a kazatelů udělá všechno, co je v jeho ďábelské moci, aby zabránil spáse co největšího počtu
lidí! Já se domnívám, že nikdo - kromě Ježíše z Nazareta - neměl tolik
smrtelných nepřátel, jako Pavel! Podívej se znovu na 2Korintské 11:23-33! O něm
říkali, že "obrátil svět vzhůru nohami!" Kamkoliv přišel, dvě věci
rychle nastaly: a) Lidé přijímali Ježíše Krista za Spasitele. b) Lidé
vyvolávali pobouření, demonstrace, násilí!
Nebýt ochrany, kterou mu Bůh dal, Pavel by se byl nedožil ani odchodu z
Damašku!
Ježíš Kristus je největším ideálem všech
skutečných Křesťanů. On, jako druhá osoba trojjediného Boha, je v lidském těle
výrazem Boží lásky, tím nejkrásnějším drahokamem vesmíru. Podle Krista -
milovat Boha - je ta největší povinnost - a zároveň samozřejmost, když si
uvědomíš kdo On je! Je to vlastně esence Křesťanství! Když budeme milovat Boha - jak bychom měli - nebude nám vadit žádné utrpení, výsměch, překážky,
nebo pronásledování - právě tak jako tyto nevadily Pavlovi.
Někteří Křesťané v Tesalonice očekávali
Rapture tak silně, že už přestali pracovat - domnívali se, že už není zapotřebí
se starat o světské záležitosti, nechali se živit kongregací a proto je Pavel
kritizoval. Těchto podobných případů bylo v historii posledních dva tisíce let
mnoho! Lidé prodávali vše co měli, (k čemu, když v Novém Jerusalémě určitě
marky, franky či koruny neplatí?) a
očekávali příchod Krista na kopcích kolem jejich měst a vesnic. To byl další
nesmysl. Kdyby si přečetli Bibli, věděli by rozdíl mezi Rapture a Dnem Páně! Z
této neznalosti Písma vzniknul Adventismus (Montanisté, Anabaptisté, Lidé Páté
Monarchie, Plymouthští Bratři, či Darbysté a další)...
Pavel si mohl dovolit vyčinit těm
Křesťanům, kteří přestali pracovat a čekali, že je někdo bude živit., Pavel
byl, díky Bohu "křesťanským gentlemanem" s tou pravou chlapskou
hrdostí! I když, skriptuálně nárok na
podporu měl, odmítnul ji a vydělával si na živobytí vlastníma rukama a při tom
učil! A takového člověka udělá Křesťanství z každého, kdo předá kormidlo života
Bohu! Něco Ti řeknu: Pavel by dnes nebyl vítaným hostem ve mnoha církvích! Modernisté tvrdí, že musíme stále učit o
Boží lásce. Máme být laskaví a něžní -
nikdy nevyslovit slovo, které by "mohlo někoho zranit!" Co říká
Pavel? "Když někdo nepracuje - ať také nejí!" Pakliže k vám někdo
přijde s jinou doktrínou, než kterou jsme vás učili my - nechť je prokletý! Podle Pavla by byla prokletá většina dnešních církví! Nakonec ani náš vzor - Ježíš se s nikým nemazlil!
"Vy jste z vašeho otce ďábla a jeho vůli konáte!" To také není
právě láskyplné, že? A kdo měl více
lásky než Boží Syn? A to je pravé Křesťanství!!
Pavel učil čisté,
nerozředěné evangelium - nesnažil se
nikomu zalíbit (kromě Boha), nevyhýbal se slovním bitvám. Byl to věrný
služebník Ježíše Krista. Když to dám do vlastních slov, tak v jádru říká Timoteovi:"Jsem ve vězení,
a nebude to trvat dlouho, než budu
obětován. Každou chvíli si pro mne můžou přijít. ALE PRO MNE JE SMRT
VÍTĚZSTVÍM!
A
tak, drahý Timothy, říkám ti před Bohem a Ježíšem Kristem, který bude soudit
jak živé, tak i mrtvé: Uč Jeho Slovo, buď stálý v pohodě, či nepohodě! Hlídej
se ve všem - vydrž příkoří, vykonávej
práci evangelisty - zajisti si plně svou službu. Nemám nejmenších pochyb o tom, že kdyby býval Pavel měl ještě
jeden život - obětoval by jej - bez zaváhání pro kázání toho stejného
evangelia! Na té Damašské cestě, když se zeptal: "A co chceš, abych udělal, Pane?", vzdal se -
totálně - jak v duši, srdci, i v
těle všeho co měl. To byl ten den, kdy
se Pavel "pustil" a nechal vše na svém Spasiteli.
Největší potřebou
dnešních křesťanských církví jsou učitelé a kazatelé jako byl Pavel! Takoví,
kteří odmítnou dělat kompromisy v zájmu "ekumenického sblížení!"
Lidé, kteří odmítnou přátelství s nepřátely Kristova čistého evangelia - muži,
kteří budou ctít Boha jako Ho ctil Pavel! Kteří káží Kristovo evangelium, jak
jej učil Pavel!
Už jsem to předeslal na počátku jednoho z Pavlových
dopisů: Nepíši nic, co bys už byl(a)
nečetl(a) dříve. Snažím se nebýt vyloženě nudným - i když bych se tak zdát
neměl - komentuji přece Boží
Slovo.... Víš, když to tak
vezmeme kolem a kolem - kolik slov a kolik vět by stačilo, abych Ti vysvětlil o
co v Bibli běží? Zkusme to: Věčná,
absolutně suverenní, trojjediná Bytost, stvořila "ex nihilo“ (z ničeho)
veškerou existenci - aniž by sama byla částí této existence, na rozdíl na příklad od Brahmy, který „je všechno, a
všechno je Brahma.“ Tato bytost
milovala své rozumné tvory tak, že když tito se k Ní v nesmyslné rebelii
otočili zády, tato Bytost - ve své druhé osobě - přišla na tento svět aby ty
tvory - obětováním sama sebe - zachránila!
Jedinou podmínkou pardonu či záchrany bylo projevení opravdové důvěry k
té Bytosti. Kdokoliv řekl:"Ano, já Ti věřím," dostal dar věčného
života. A to je Bible v kostce!
Ale ty detaily je nutné opakovat a opakovat, až je dostaneme
do krve. Proto má Bible kolem 1200 stránek a každá z nich je stejně tak důležitá, jako ta předešlá....
2 Tesalonským - konec.