Sofoniáš.
Tato malá kniha nikdy nedosáhne popularity Janova
evangelia! Obsah těchto pár stránek
není příliš známý - a pochybuji, že jej
mnoho lidí četlo. Ovšem toto není zaviněno nějakou podřadností této knihy! Překvapí vás, když prohlásím, že Sofoniáš je prorokem lásky? Jistě, znáte Jana 3:16 (který Křesťan jej nezná?) - ale
znáte Sofoniáše 3:17 ? Ovšem,
Sofoniáš je odlišný od Jana! Tento verš je
takovým "ostrůvkem v rozbouřeném moři". Námitka by byla: Když
je tolik odsouzení v této knize - proč
mu říkat "prorok lásky?" Dám ti
porovnání s lékařem, který operuje vlastní dítě...... Na jedné
straně bolest, krev a strach.... Na druhé láska a snaha pomoci!! Rozumíš?
Nezapomeň,
že
láska
má
také
svou
temnou tvář! Spousta
lidí chodí světem a učí: "Bůh je láska! Bůh je láska!“ Udělají z toho
sacharinový "guláš", po kterém
se ti zdvihne žaludek! Bůh
s
námi
jedná
na
základě našich potřeb! Položí své dítě na operační stůl a vezme skalpel. Takový
"nádor pýchy", "vyrážka
nenávisti", "oteklina neposlušnosti" - to někdy bolí!!!
Ale "lékař" ví mnohem lépe než my - že pakliže ten neduh
neodstraní, stane se smrtelným!! A
ten Veliký Chirurg nenechá své děti bez ošetření! Budeš li potřebovat zákrok - a jsi li opravdu Jeho dítě - půjdeš na operační stůl, ať se ti to
líbí, nebo ne!
Co
my víme, o Boží lásce? Někdy ten lékař
operuje - a nedá ani "injekci" na utišení bolesti! Ale buď si jistý, že potom dostaneš Jeho balsám. Balsám lásky. Nějaký neznámý básník
to vyjádřil ve třech verších. Ta původní verze je tak kouzelná, že ji uvedu i s
mým, ubohým překladem:
Is there no other way, Oh,
God Což není jiná
cesta, Bože můj
Except through sorrow, pain
and loss, než zkrze smutek,
bolest , ztrátu
To stamp Christ’s likeness on
my soul, podobu Krista vtisknout na
mou duši
No other way except the
cross? skutečně není
jiná, než ten kříž?
And then a voice stills all
my soul, Vtom náhle hlas
utišil celou mojí duši
As stilled the waves of
Galilee. Ten stejný
ztišil Galilejské moře:
Can’st thou not bear the
furnace, „Což nejsi schopen
snésti oheň
If midst the flames I walk
with thee ? když mezi
plameny já s Tebou pro
procházím?
I bore the cross, I know
its weight. Já nes´
ten kříž, znám jeho tíhu
I drank the cup I hold for
thee. Já pil z
poháru, který Ti podávám
Can’st thou not follow where I
lead? Nemůžeš následovat, když
já Tě vedu
I’ll give thee strength, lean
hard on Me. Já dám Ti sílu, jen se o
mně opři“
--- *
--- --- * ---
Příteli, Bůh Tě miluje nejvíce, když Tě
operuje! Autor knihy Židům to říká v 12:6 : Koho Bůh miluje, toho přísně vychovává - a své syny trestá. Nezapomeň že
když chceš, aby Ti strom nesl ovoce, musíš jej roubovat - a to bolí! Jednu zásadu měj vždy na mysli: Buď
šťastný, pakliže Tě Bůh "roubuje!" Dává to jistotu, že k Němu patříš!
Známý C.Spurgeon někde na venkově u jednoho farmáře zpozoroval neobvyklou
korouhvičku na stodole. Byla to tři slova: Bůh je láska. "Chcete mi říci,
že Boží láska je tak vrtkavá, jako vítr?".. ptá se Spurgeon farmáře. "Ne" odvětil starý farmář
s úsměvem. "Já tím myslím, že - ať už vítr fouká odkudkoliv - Bůh je
láska..."
Kapitola 1. jedná o soudu nad Judejí a Jerusalémem. Sofoniáš se - hned
na počátku představuje jako příslušník královské rodiny. Chizkijáš, judejský
král, byl jeho pra-pra-dědečkem. Sofoniáš žil
a prorokoval za vlády Josiáše, což bylo období poslední duchovní obrody
Jižního království. Netrvala dlouho -
ale byla to obroda. Sofoniáš věděl také něco o vládě krále Amona a před tím
Manase. Oba dva byli velmi zlí králové. Prorok viděl, jak trest přichází
na národ - a jeho zpráva je velmi
drsná..... Později začne - tato malá kniha - dávat najevo, že soud nepřichází pouze na zemi israelskou, ale na
celý svět. Zde se předpovídá celosvětové ničení, katastrofa, devastace. A
důvod, pro který přichází trest na Israel, je velmi specifický: Je to modlářství, nevěra vůči tomu Bohu, který
Israel vytvořil.
První krok národa "dolů," je odpadnutí od Boha. Druhé je morální
rozklad, a nakonec politická anarchie...
Historik Edward Gibbon došel k závěru, že
bylo vlastně pět příčin, které
způsobily pád Říma. Gibbon nebyl Křesťanem ani
vzdáleně, ale podívej se: 1) Podkopání důstojnosti a svatosti rodiny. 2) Vyšší a vyšší daně -
aby byly prostředky na bezplatný "chléb a hry" pro populaci. 3) Nesmyslná
honba za rozkoší a sportem, který
se stával víc a víc brutální a nemorální
zábavou.... 4) Neúměrně
veliké zbrojení - zatím co nepřítel byl vně národa a pokles osobní zodpovědnosti. 5) Rozklad náboženství,
které se stalo pouhou formou bez
obsahu.........
Verš 1:5.. To byla druhá forma modloslužebnictví. Ta byla velice subtilní, nenápadná - o to však víc
nebezpečná! Většina střech byla rovná,
kde se dalo sedět (Pamatuješ Bat-šébu?)
a odtud uctívali slunce, měsíc a hvězdy. Nikdy nepochopím, proč lidé mají
tendenci klanět se stvoření, raději než Stvořiteli! Snad proto, že v případě stvoření, necítí zodpovědnost
třebas vůči slunci, hvězdám, čí stromu!
Posvátné
indické krávy či kobry, nikdy o
morálce nekáží že? ......
Verš 1:7 je velmi sarkastický až na hranici
"černého humoru! Ta oběť, kterou
připravil Bůh pro své "hosty", jsou hosti sami! To je ten soud, který přichází. 1:14.. pochop
jedno:
I
když přichází ten Velký Den Boha se
vší hrůzou a hněvem, Bůh je stále
láska! To měj vždy na mysli!
Kapitola 2. pojednává o soudu nad světem.
2:3.
Po celou
historii lidstva - měl Bůh vždy na Zemi - nějaký ten věrný zbytek, právě
tak, jako má dnes! "Hledejte pokoru!" To je "zboží," které
je vzácné i mezi opravdovými Křesťany! Lidé si většinou zaměňují pokoru se zbabělostí! 2:5: Kréťané, jinak předkové Pelištějců,
(Palestínců dnes) jsou obyvatelé Kréty. Jméno "Pelištejský" je
hebrejský výraz pro immigraci. Pakliže někdo namítá, že Israel vyhání
Palestínce z jejich „rodné země," pak je na omylu! To nebyla jejich rodná
zem! Israelci tam byli dávno před nimi! Abrahám, Izák a Jakub tam žili. Potom
odešli na 440 let do Egypta, a mezitím přišli Pelištějci. To jen, aby bylo
jasno!
Bůh bude soudit
svět, protože svět Ho ignoruje! Pavel to nádherně píše v Římským
1:21-22.. Celý svět se otočil zády od svého Stvořitele, vymyslili si
báchorky, povýšili se na budoucí vládce vesmíru, napsali si pro vlastní potěchu
teorii, že to "všechno tady vždycky bylo," že se vlastně nic nemění,
že není nikoho, kdo by na to všechno měl nějaké vlastnické právo - jak na vesmír, tak i na nás.
Pavel píše": "Tvrdí, že jsou moudří a stali se hlupáky. Zaměňují
slávu věčného Boha za obrazy podob
dočasného člověka, ano i za ptáky a čtyřnohé
tvory!" Římanům 1:22-23 volný překlad. Konec třetí kapitoly
ukazuje "vycházející slunce",
počátek Milenia..
Dnes se to bude zdát podivné, když Ti povím že jednou, až
budeme stát tam někde v
přítomnosti našeho Spasitele, poděkujeme Mu za každou svízel, za každou
bolest, za každou potíž! Poděkujeme Mu, že s námi jednal jako moudrý otec jedná se svými dětmi. Poděkujeme za tu tmavou tvář Jeho lásky!
Sofoniáš - konec..